Jaká forma podnikání je pro vás ta pravá?

Živnostenské podnikání

Živnostenské podnikání je v České republice velmi oblíbenou formou podnikání. Jedná se o poměrně jednoduchý a rychlý způsob, jak začít podnikat. Živnostenské podnikání je upraveno živnostenským zákonem a dělí se na dva základní typy: ohlašovací a koncesovanou.

Ohlašovací živnosti se dále dělí na volné, řemeslné a vázané. Pro jejich zahájení stačí splnit všeobecné a případně i zvláštní podmínky provozování živnosti a živnost ohlásit na živnostenském úřadě. Mezi nejčastější volné živnosti patří například spisovatel, překladatel, programátor nebo poradce. Řemeslné živnosti vyžadují odbornou způsobilost, kterou lze získat vyučením v daném oboru, například truhlář, kadeřník nebo automechanik. Vázané živnosti pak vyžadují odbornou způsobilost prokázanou například vysokoškolským vzděláním, například projektant, účetní nebo realitní makléř.

Koncesované živnosti jsou specifické a pro jejich provozování je nutné získat od příslušného úřadu státní povolení - koncesi. Typicky se jedná o činnosti, které by mohly ohrozit bezpečnost státu nebo zdraví obyvatel, například provozování cestovní kanceláře, taxislužby nebo poskytování finančních služeb.

Živnostenské podnikání má oproti jiným formám podnikání, jako jsou například společnosti s ručením omezeným, své výhody i nevýhody. Mezi hlavní výhody patří jednodušší administrativa, nižší náklady na založení a provoz a možnost uplatnit si daňové výdaje. Nevýhodou pak může být neomezené ručení za závazky celým svým majetkem a složitější přístup k financování.

Obchodní společnosti

V českém právním řádu rozlišujeme několik forem podnikání, které se liší mírou odpovědnosti, složitostí založení a fungování. Mezi nejčastější formy patří OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) a obchodní společnosti. Zatímco OSVČ nese za své závazky neomezeně ručení celým svým majetkem, obchodní společnosti nabízejí určitou míru ochrany majetku společníků. Obchodní společnosti se dále dělí na osobní a kapitálové. Mezi osobní společnosti patří veřejná obchodní společnost (v.o.s.) a

Forma podnikání	Minimální kapitál	Ručení	Administrativní náročnost
Živnostník (OSVČ)	1 Kč	Celým svým majetkem	Nízká
Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)	1 Kč	Do výše vkladu	Střední
Akciová společnost (a.s.)	2 000 000 Kč	Do výše vkladu	Vysoká

Družstva

Družstva představují specifickou formu podnikání, která v sobě snoubí prvky podnikání i spolupráce. V České republice mají družstva dlouhou tradici a dodnes hrají významnou roli v mnoha odvětvích, jako je zemědělství, obchod, bytová výstavba či finančnictví.

Základní myšlenkou družstva je spojení sil a prostředků více osob za účelem dosažení společného cíle, kterým je obvykle podnikání. Členové družstva, nazývaní družstevníci, se podílejí na jeho činnosti a rozhodování a zároveň z ní čerpají prospěch. Družstvo je právnickou osobou, a proto za své závazky odpovídá celým svým majetkem.

Typy družstev

• Výrobní družstvo: Zaměřuje se na společnou výrobu zboží nebo poskytování služeb.
• Spotřební družstvo: Jeho cílem je nákup zboží a služeb za výhodnějších podmínek pro své členy.
• Bytové družstvo: Zabývá se správou a údržbou bytových domů a bytů.

Založení a fungování družstva

Založení družstva se řídí zákonem o obchodních korporacích a vyžaduje minimálně tři zakládající členy. Družstvo musí mít stanovy, které upravují jeho fungování, a musí být zapsáno do obchodního rejstříku.

Výhody a nevýhody družstevního podnikání

Výhody:

• Nižší kapitálová náročnost: Pro založení družstva není potřeba tak vysoký základní kapitál jako u jiných forem podnikání.
• Demokratické principy: O důležitých otázkách rozhodují členové družstva na základě principu jeden člen, jeden hlas.
• Sdílení zisku i rizika: Členové družstva se podílejí na zisku, ale i na případné ztrátě.

Nevýhody:

• Složitější rozhodovací procesy: Dosažení shody mezi členy může být někdy zdlouhavé.
• Omezená flexibilita: Změna stanov či strategie družstva vyžaduje souhlas většiny členů.

Přestože má družstevní forma podnikání svá specifika, představuje pro mnoho lidí zajímavou alternativu k jiným formám podnikání.

Veřejné obchodní společnosti

Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) je jednou ze čtyř základních forem podnikání v České republice. Charakterizuje ji společné podnikání dvou a více osob, společníků, kteří ručí za závazky společnosti celým svým majetkem. To znamená, že v případě finančních potíží společnosti věřitelé mohou požadovat úhradu dluhu nejen z majetku společnosti, ale i z osobního majetku kteréhokoliv ze společníků.

Založení v.o.s. je poměrně jednoduché a nenáročné na počáteční kapitál. Stačí sepsat společenskou smlouvu, která upravuje základní pravidla fungování společnosti, a nechat ji zapsat do obchodního rejstříku. Další výhodou je, že zisky a ztráty se dělí mezi společníky dle dohody, která nemusí odpovídat výši vloženého kapitálu.

Na druhou stranu, neomezené ručení může být pro některé společníky rizikové. Pokud se jeden ze společníků dostane do finančních potíží, ohrozí tím i majetek ostatních. Další nevýhodou může být složitější rozhodování, jelikož o důležitých záležitostech musí rozhodovat všichni společníci společně.

Veřejná obchodní společnost je tedy vhodná spíše pro menší a střední podnikání, kde se společníci dobře znají a důvěřují si. Typicky se s ní setkáváme u rodinných firem, svobodných povolání nebo menších obchodních společností.

Komanditní společnosti

Komanditní společnost (k.s.) je specifickou formou podnikání, která kombinuje prvky osobní a kapitálové společnosti. V praxi to znamená, že v rámci k.s. existují dva typy společníků: komplementář a komanditista.

Komplementář odpovídá za závazky společnosti celým svým majetkem, podobně jako OSVČ. Komanditista naopak ručí pouze do výše svého vkladu, který do společnosti vložil. To znamená, že komanditista nese menší riziko, ale zároveň nemá takový vliv na chod společnosti jako komplementář.

Založení k.s. vyžaduje sepsání společenské smlouvy, která musí obsahovat důležité informace o společnosti, jako je obchodní firma, sídlo, předmět podnikání, výše vkladu komanditisty a další. Smlouva musí být ve formě notářského zápisu.

Komanditní společnost je vhodná pro podnikatele, kteří chtějí spojit své síly a kapitál, ale zároveň chtějí zachovat určitou míru kontroly nad podnikáním. Vzhledem k neomezenému ručení komplementáře je však nutné pečlivě zvážit všechna rizika a výhody této formy podnikání.

Společnosti s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) je v České republice nejoblíbenější právní formou podnikání. Její obliba pramení především z principu ručení, kdy společníci neručí za závazky společnosti celým svým majetkem, ale pouze do výše svého nesplaceného vkladu. To znamená, že v případě neúspěchu podnikání neriskují ztrátu osobního majetku nad rámec vložených finančních prostředků.

Založení s.r.o. vyžaduje základní kapitál ve výši 1 Kč, což je oproti jiným formám podnikání, jako je například akciová společnost, minimální částka. Společnost s ručením omezeným může mít jednoho i více společníků, kteří se podílejí na řízení společnosti a dělení zisku. Nejvyšším orgánem s.r.o. je valná hromada, která rozhoduje o zásadních otázkách fungování společnosti.

Pro běžnou obchodní činnost je s.r.o. ideální volbou. Nabízí solidní ochranu majetku společníků a zároveň flexibilní rámec pro fungování a rozvoj podnikání. V porovnání s živnostenským podnikáním, kde podnikatel ručí za závazky celým svým majetkem, představuje s.r.o. z hlediska ochrany majetku a omezení rizika bezpečnější variantu.

Akciové společnosti

Akciová společnost je jednou z nejrozšířenějších forem podnikání v České republice, a to zejména pro větší podniky. Její hlavní charakteristikou je, že základní kapitál společnosti je rozdělen na akcie. Tyto akcie pak představují podíl na vlastnictví společnosti a dávají akcionářům právo podílet se na řízení společnosti a zisku.

Existují dva základní typy akciových společností:

akciová společnost (a.s.)

společnost s ručením omezeným (s.r.o.)

Založení akciové společnosti je o něco složitější a nákladnější než u jiných forem podnikání. Vyžaduje se minimální základní kapitál 2 miliony korun a také sepis stanov notářskou formou. Akciová společnost má také povinnost vést účetnictví a zveřejňovat své hospodářské výsledky.

Mezi hlavní výhody akciové společnosti patří:

omezené ručení akcionářů

snadnější přístup ke kapitálu

prestiž a důvěryhodnost

Nevýhodami pak mohou být:

složitější administrativa

dvojí zdanění zisku

riziko ztráty kontroly nad společností

Akciová společnost je vhodnou formou podnikání pro větší podniky s ambicemi růstu a rozvoje. Pro menší podnikatele může být vhodnější zvolit jinou formu podnikání, která je méně administrativně náročná.

"Žádná forma podnikání není sama o sobě zárukou úspěchu. Je to vášeň, píle a ochota učit se, co dělá z podnikatele vítěze."

Zdeněk Kovář

Evropská společnost

Evropská společnost, zkráceně SE, je specifickou formou podnikání, která umožňuje firmám působit v rámci celé Evropské unie s jednotným statutem. To znamená, že se společnost řídí jedním právním řádem a má sídlo v jednom členském státě, i když může mít pobočky a provozovny v jiných zemích EU. Tato forma podnikání je atraktivní pro firmy, které chtějí expandovat do zahraničí a zjednodušit si administrativu.

Založení SE je náročnější než u klasické společnosti s ručením omezeným a vyžaduje splnění specifických podmínek. Jednou z nich je minimální základní kapitál ve výši 120 000 EUR. Další možností je fúze dvou a více společností z různých členských států.

Výhodou SE je flexibilita v oblasti daňové optimalizace a volného pohybu kapitálu. Společnost si může zvolit sídlo v zemi s výhodnějším daňovým systémem, což může vést k úsporám. Zároveň se otevírají možnosti pro snazší přístup k financování z různých zdrojů v rámci EU. Nicméně je důležité zvážit i nevýhody, jako jsou složitější administrativní procesy a nutnost dodržovat evropskou legislativu.

Veřejně prospěšné společnosti

Veřejně prospěšné společnosti (v. o. s.) představují specifickou formu podnikání v České republice. Jejich hlavním posláním není generování zisku, ale naplňování obecně prospěšných cílů. Tyto cíle musí být jasně definovány ve stanovách společnosti a musí být prospěšné celé společnosti, ne jen úzkému okruhu osob.

Mezi typické oblasti působení v. o. s. patří například sociální služby, kultura, vzdělávání, ekologie nebo ochrana lidských práv. Zisk z činnosti v. o. s. musí být použit výhradně k naplňování těchto obecně prospěšných cílů a nesmí být rozdělován mezi zakladatele.

Založení v. o. s. se řídí zákonem o obecně prospěšných společnostech a vyžaduje splnění specifických podmínek. Například je nutné mít alespoň dva zakladatele a základní kapitál ve výši minimálně 20 000 Kč.

Veřejně prospěšné společnosti hrají v České republice důležitou roli. Poskytují služby a aktivity, které by jinak stát nebo komerční sektor nemusely pokrýt. Zároveň umožňují zapojení občanů do řešení společenských problémů a přispívají k rozvoji občanské společnosti.

Nadace a nadační fondy

V pestrém světě českého podnikání existují i ​​formy, které neslouží primárně k dosahování zisku, ale k naplňování obecně prospěšných cílů. Mezi ně patří nadace a nadační fondy. Tyto subjekty hrají v České republice stále významnější roli, a to i přesto, že se jejich právní úprava v některých aspektech liší.

Nadace představuje obdobu klasické nadace známé ze zahraničí. Vzniká za účelem shromažďování majetku a jeho následného využití k prospěšným účelům. Nadace musí být zřízena nadační listinou a její majetek nesmí být použit ve prospěch zakladatelů.

Nadační fond se od nadace liší především tím, že nevzniká za účelem shromažďování majetku, ale za účelem dosažení předem stanoveného cíle. Tento cíl musí být ve shodě s obecně prospěšnými cíli. Nadační fond zakládá jedna nebo více osob nadační listinou nebo závětí.

Obě formy, tedy nadace i nadační fondy, podléhají dohledu ze strany státu. Tento dohled vykonává soud, který zároveň rozhoduje o jejich vzniku a zániku. Nadace a nadační fondy jsou důležitou součástí neziskového sektoru v České republice a přispívají k rozvoji společnosti v mnoha oblastech, jako je například kultura, vzdělávání, věda a výzkum, ochrana životního prostředí nebo sociální oblast.

Institut pro jiné než obchodní účely

Institut, jehož cílem není generovat zisk, se věnuje aktivitám s jiným posláním než podnikání. Mezi hlavní formy podnikání patří OSVČ, společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Institut se od těchto forem liší tím, že jeho primárním cílem není dosahovat zisku a jeho činnost neslouží k obohacování jeho členů. Existuje mnoho forem institutů pro jiné než obchodní účely, například nadace, nadační fondy, ústavy, spolky, církve a náboženské společnosti. Tyto instituty se věnují různorodým aktivitám, jako je například charita, vzdělávání, kultura, věda a výzkum, ochrana životního prostředí a další. Významnou roli hrají i v oblasti sociálních služeb a zdravotnictví. Na rozdíl od podnikatelských subjektů, jejichž fungování je primárně řízeno ziskem, se instituty pro jiné než obchodní účely řídí svým posláním a hodnotami.

Státní podniky

Státní podniky představují specifickou formu podnikání, která se v České republice vyskytuje v menší míře než soukromé podnikání. Tyto podniky jsou vlastněny státem a řízeny prostřednictvím státní správy. Hlavním cílem státních podniků není dosahování zisku, ale plnění veřejného zájmu. To se může projevovat v poskytování strategických služeb, jako je například obrana státu, správa silnic nebo železnic. Státní podniky se také mohou angažovat v oblastech, kde soukromý sektor nemá dostatečnou motivaci investovat, například v oblasti základního výzkumu nebo kultury.

Mezi výhody státních podniků patří stabilita, dlouhodobá perspektiva a menší závislost na ekonomických cyklech. Stát jako vlastník může zajistit finanční stabilitu a podpořit rozvoj strategických odvětví. Na druhou stranu, státní podniky mohou být méně efektivní a flexibilní než soukromé firmy. Byrokratická struktura a politické vlivy mohou zpomalovat rozhodovací procesy a snižovat konkurenceschopnost. V České republice prošly státní podniky v minulosti transformací a privatizací. V současnosti se diskutuje o jejich roli v ekonomice a o případných reformách.

Příspěvkové organizace

Příspěvkové organizace představují specifickou formu podnikání v České republice. Nejsou založeny za účelem generování zisku, ale primárně plní veřejně prospěšné služby. Jejich zřizovatelem je stát, kraj nebo obec. Příspěvkové organizace se typicky věnují oblastem jako je školství, kultura, zdravotnictví nebo sociální služby. Na rozdíl od klasických firem nemají vlastní kapitál a jsou financovány především z rozpočtu svého zřizovatele. To jim dává určitou stabilitu, ale zároveň je omezuje v podnikatelských aktivitách. Příspěvkové organizace se řídí zákonem o příspěvkových organizacích a dalšími relevantními předpisy. Musí vést účetnictví a podléhají kontrole ze strany svého zřizovatele. Příklady příspěvkových organizací zahrnují základní a střední školy, divadla, muzea, nemocnice a domovy pro seniory. Ačkoliv nejsou motivovány ziskem, hrají klíčovou roli v poskytování důležitých služeb pro občany.

Volná živnost vs. vázaná živnost

V českém podnikatelském prostředí se často setkáváme s pojmy "volná živnost" a "vázaná živnost", které představují dva základní typy podnikání. Rozdíl mezi nimi spočívá především v požadavcích na odbornou způsobilost podnikatele. Volná živnost, jak již název napovídá, umožňuje podnikání bez nutnosti prokazování specifického vzdělání či praxe. Stačí splnit všeobecné podmínky, jako je dosažení věku 18 let, bezúhonnost a způsobilost k právním úkonům. Mezi typické příklady volných živností patří například obchodní činnost, ubytovací služby, či poradenská činnost.

Na druhou stranu, vázaná živnost vyžaduje od podnikatele prokázání odborné způsobilosti, a to buď formou vzdělání, praxe, nebo jejich kombinací. Tato podmínka má za cíl chránit spotřebitele před nekvalitními službami v oborech, kde by neodborná činnost mohla představovat riziko. Mezi vázané živnosti se řadí například kadeřnictví, zednictví, či účetnictví. Výčet všech volných a vázaných živností včetně detailních požadavků na odbornou způsobilost naleznete v živnostenském zákoně a na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Výhody a nevýhody jednotlivých forem

Každá forma podnikání s sebou nese specifické výhody a nevýhody, které je potřeba zvážit před samotným zahájením podnikání. Živnostníci, tedy osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), oceňují především jednodušší administrativu a nižší náklady na založení a provoz. Na druhou stranu nesou plnou odpovědnost za případné závazky celým svým majetkem. Společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) zase lákají na omezené ručení společníků do výše jejich vkladu, což snižuje riziko podnikání. Nevýhodou může být složitější administrativa a nutnost vést účetnictví. Akciová společnost je pak vhodná pro velké projekty s potřebou vysokého kapitálu, ale vyžaduje náročnější administrativu a větší míru regulace. Volba vhodné formy podnikání je individuální a závisí na mnoha faktorech, jako je například typ podnikání, výše počátečního kapitálu, ochota riskovat a další. Doporučuje se proto důkladně zvážit všechny aspekty a v případě potřeby se poradit s odborníkem, například s advokátem nebo daňovým poradcem.